PANELOVÁ DISKUSE 2024

J. Em. Dominik kardinál DUKA:
POZDRAV A POŽEHNÁNÍ KONFERENCI

Vážení přítomní, dámy a pánové!

Rád bych vás pozdravil ve městě, v němž je sídlo arcibiskupů či biskupů spojováno se jménem, které nese i prestižní cena Patrimonia Sancti Adalberti, tedy jménem svatého Vojtěcha. Svatý Vojtěch spojuje naše národy střední Evropy. Byl to muž, který přerostl svým významem tehdy malé hranice českého knížectví. Ale víme, že nás propojil hlubokým způsobem. Byla to jeho misie, která vlastně také dala i církevní samostatnost našim zemím. Nevlastní bratr Gaudencius Radim. V Maďarsku je to Astrik Anastáz. Můžeme říci, že tato duchovní trojice působila po celé tisíciletí. Můžeme si připomenout jména, která zazněla i v životopise studií paní laureátky: Péter Pázmány, primas Maďarského království, kardinál Dietrichstein v Olomouci, kardinál Harrach v Praze, kardinál Hosius v Polsku. Čili stále je zde určitá duchovní jednota. Ano, slyšeli jsme rok 1956, Poznaň, Budapešť, s opožděním 1953, Plzeň. A i této době dominují duchovní postavy, kde první místo z hlediska utrpení patří kardinálu Mindszentymu, Wyszyńskému, polskému primasovi, kardinálu Beranovi, můžeme dodat kardinálu Stepinacovi, ale tam bychom nebyli přesní, nebyl primasem. Spíše bychom museli jmenovat lvovského kardinála Slipyjeho, který byl primasem v haličské části bývalé monarchie CK. Myslím, že to jsou skutečnosti, které bychom si měli uvědomit, že to, co vytvářelo střední Evropu, je onen hluboký duchovní ponor.

Včera byla podepsána smlouva mezi Svatým stolcem a Českou republikou a mohl jsem připomenout na mnoha místech, že vlastně první konkordát byl křest svatého Bořivoje a svaté Ludmily, protože tím křestním slibem se zavazovali. Ale skutečností, kterou pak můžeme považovat za rozhodující krok, to jsou body, které si položil svatý Vojtěch za přítomnosti papeže k českému poselství: manželství, otroctví. Pak teprve přišly církevní otázky: stavba kostelů a desátky.

Myslím, že to nám dovoluje, abychom jako obyvatelé střední Evropy mohli být hrdí, protože víme, že rodina je základ společnosti, základ státu a bez rodiny nikdo z nás by na svět nepřišel, a pokud by šel jinou cestou, nevíme, jaké by to mělo důsledky. Ale víme, že doposud, pokud se tak děje, to je katastrofální.

A dalším momentem je svoboda. Svoboda jednotlivce, svoboda země, svoboda národa. Myslím, že je potřeba to slovo národ chápat v tom antickém slovu Populus Romanus. Jsou to obyvatelé, kteří žijí na daném území.

Zrození Visegrádské čtyřky mělo svůj dopad i na včerejší den, protože první signál k podepsání této smlouvy se zrodil v Hnězdně, u původního hrobu svatého Vojtěcha, kde se sešli čtyři premiérové. Odkud mám začít? Musím začít od hostitelské země. Premiér Buzek, premiér Zeman, premiér Dzurinda, premiér Viktor Orbán. Od té doby znám tyto představitele, z nichž prakticky nejstarší byl polský premiér a pak já. Já jsem tam hrál jenom roli duchovního doprovodu, ale tam se zrodilo jasné vědomí v diskusi u primase Polska, arcibiskupa Muszyńského, vědomí, že bez duchovních základů – a tím duchovním základem a vstupem do společenství křesťanského kontinentu byl křest – není možný další rozvoj. A tak v tomto duchu, kdy si najednou uvědomujeme, že problém hegemonie je mnohem větší a hlubší, ale také otázka svébytnosti a vnitřní i vnější svobody je důležitou součástí života jednotlivce, společnosti i národa.

Kéž tedy všemohoucí a milosrdný Bůh na přímluvu těch zmíněných, především tedy svatého Vojtěcha, jemuž jste dali patronát, vám žehná, posiluje a osvěcuje ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen. Přeji vám krásný večer. Omlouvám se, protože zítřejší den jsem opravdu jaksi po stránce duchovních povinností nesmírně zaměstnán. Ještě jednou děkuji a na shledanou.