PANELOVÁ DISKUSE 2023

Zbigniew KRYSIAK:
EKONOMICKÝ MODEL EU NÁM NEUMOŽŇUJE DOSÁHNOUT SROVNATELNÉ ÚROVNĚ ROZVOJE A BOHATSTVÍ

Vážený profesore Druláku, děkuji za pozvání. 

Působím jako profesor ekonomiky na Varšavské ekonomické škole a také se velmi angažuji v činnosti Institutu Schumanovy myšlenky. Robert Schuman v roce 1962 v podstatě řekl, že nechceme superstát. Rok před svojí smrtí použil přesně toto slovo, tuto větu, aby v budoucnu různí levičáci a neoliberálové nemohli měnit interpretaci jeho přístupu. A zabránit posunům v interpretaci, to je právě posláním Institutu Schumanovy myšlenky. V mnoha projevech mých přátel tu už také zaznělo, že je třeba vytvořit koalici, koalici středoevropských zemí.

Jak zřejmě víte, v současné době probíhá blahořečení Roberta Schumana. Formální část tohoto procesu již proběhla a nyní čekáme na potvrzení zázraku papežem. Můžete se tedy pomodlit ze jeho přímluvu.

Toto je hlavní postulátor – profesor otec Ardura.

A toto je text modlitby. Můžete si jej opsat a můžete požádat Roberta Schumana o přímluvu při podpoře budování společenství národů Trojmoří. Národy Trojmoří jsou všechny národy, které se nacházejí v této oblasti mezi třemi moři, včetně Srbska, Moldávie a mnoha dalších zemí. Společenství národů Trojmoří se totiž neskládá pouze z 12 zemí, které jsou součástí Evropské unie. Přináležitost k tomuto uskupení se odvíjí od jiného, odlišného přístupu.

V Institutu Schumanovy myšlenky jsme letos již podruhé uspořádali Schumanovské forum projektu Trojmoří. Dnes tu zaznívá řada významných projevů, ale důležité je dospět také k nějakým závěrům a konkrétním akčním plánům. Jedním z akčních plánů, které vznikly na půdě Institutu Schumanovy myšlenky, je právě Schumanovské forum projektu Trojmoří, na němž se v letošním roce sešlo 150 mladých lidí, mladých lidí do 40 let – také dnes v tomto sále vidím mnoho mladých – mladých lidí aktivních v různých společenských činnostech a aktivních také politicky. Takže toto je jedna z platforem, která již existuje a rád bych k příštím ročníkům Schumanovského fóra, které se bude konat každoročně, přizval jako budoucí spoluorganizátory.

V rámci této platformy jsme nedávno také založili časopis Schuman Optics, který se věnuje různým přístupům k budování společenství evropských národů viděno Schumanovou optikou. Myslím si tedy, že by si mnohé z projevů, které tu zazněly či zaznějí dnes, zasloužily publikaci i v tomto časopise. V současné době jej distribuujeme v polské a anglické jazykové verzi do 5000 organizací po celé Evropě. I vy se můžete k této činnosti připojit jako spoluautoři, spoluvydavatelé. Může se tedy jednat o naši společnou aktivitu.

Vydali jsme také tuto knihu, v níž naleznete syntézu hlavních Schumanových názorů a koncepcí včetně informací o jeho duchovním životě. V současné době tuto knihu překládáme do různých středoevropských jazyků. Takže se můžete k tomu úsilí připojit a zajistit překlad také do srbštiny. Tato kniha se tak může stát společným základem, na němž můžeme dále budovat.

Další z praktických činností, na něž se hodláme zaměřit, je založení Univerzity aplikovaných křesťanských a sociálních věd a vzdělávání v ekonomice. Tato škola by se nezaměřovala pouze na ekonomická studia, ale ekonomická studia by byla tvořila důležitou část její náplně. V dnešní době je totiž učení katolické církve v oblasti sociální a ekonomické vycházející z křesťanské myšlenky bohužel odsouváno na vedlejší kolej. A jedná se přitom o důležitou vědu. Učení katolické církve je totiž vědou stejně jako ekonomická studia. Tento přístup je tedy nutné podporovat a prosazovat také ve vzdělávání.

Navrhujeme tedy dnes přítomným účastníkům konference spojit se a vytvořit síť přidružených univerzit v zemích Trojmoří s cílem podpořit hospodářský rozvoj. Vzájemné vztahy mezi univerzitami ve střední Evropě jsou velmi slabé. Navrhujeme tedy zakládat na univerzitách v zemích Trojmoří Schumanovské studentské vědecké kluby, které by propojily zástupce mladé generace z jednotlivých zemí.

Domnívám se, že jedním z hlavních závěrů, které by měly vzejít ze skvělých příspěvků jednotlivých řečníků vystupujících na této konferenci, musí být, jak chceme pracovat s mladou generací. Bez mladé generace, bez jejího formování a vzdělávání totiž náš region ani celou Evropu nečeká pozitivní budoucnost.

V současné době mladou generaci bohužel ztrácíme stále více a více. Proto je tedy tak důležité založit v zemích Trojmoří univerzitu aplikovaných křesťanských a sociálních věd založenou na sociálně křesťanských myšlenkách, která by nabídla distanční vzdělávání. Taková univerzita by mohla vyučovat v angličtině a jako platformu používat například MS Teams. Je to takový návrh na způsob, jak křesťanské myšlenky nejen šířit, ale také přispět k jejich uplatňování v praxi. Mám tím na mysli praktickou implementaci křesťanských myšlenek v různých oblastech, budování sítě vědeckých týmů pro výzkum a praktické uplatňování socioekonomické solidarity. V dnešní době je socioekonomická solidarita totiž něčím, co si přejí lidé ve všech zemích. V Polsku se nám tuto solidaritu daří budovat již několik let. Sedm či osm let prosazujeme solidární ekonomiku a právě solidární ekonomika Polsku umožnila výrazně snížit nezaměstnanost. V současné době se Polsko může pochlubit nejnižší mírou nezaměstnanosti a prakticky nejvyšším růstem HDP. Naše ekonomika je v současné době velmi stabilní a je do hlavně zásluhou zavedení zásad solidární ekonomiky.

V následující části svého příspěvku se více zaměřím právě na ekonomiku. Jedním z problémů, kterým ekonomický model Evropy a Evropské unie čelí, je vzrůstající nerovnost. Bohužel si všichni myslí, že postupně naše země bohatnou. Ano, nominálně bohatneme, ale rozdíly mezi jednotlivci se stále zvětšují. Celosvětově se v důsledku neoliberalismu a stále rostoucí moci oligarchů 82 % bohatství vytvářeného na zeměkouli soustředí v rukou 1 % populace.

Na tomto grafu vidíte, jak velké jsou rozdíly v kapitálu připadajícího na jednoho obyvatele v různých evropských zemích. Co nám tato čísla říkají? Ekonomický potenciál našich rodin je velmi důležitý pro rozvoj v různých oblastech, o nichž jste ve svých projevech mluvili. Samozřejmě víme, že ekonomiky Německa, Nizozemska a Francie, byly v době, kdy naše země vstupovaly do Evropské unie, na jiné úrovni. Ale v evropském společenství bychom očekávali postupné sbližování ekonomického kapitálu jednotlivých zemí, jejich ekonomické kondice. V Polsku proběhlo několik setkání, kterých se zúčastnili ekonomové starého typu včetně liberálů, levičáků i konzervativců a všichni se shodli na tom, že ekonomický model Evropské unie neumožňuje ani v dlouhodobém horizontu dosáhnout ekonomické konvergence, která by jednotlivé země dovedla na srovnatelnou úroveň bohatství a ekonomického rozvoje.

Tento graf zachycuje vývoj, k němuž došlo od vstupu našich zemí do Evropské unie. Vidíte na něm, že nejbohatší zemí je Nizozemsko, o něco níže najdeme Francii a Německo a úplně dole Polsko a Maďarsko. Na tomto grafu nejsou zobrazeny ostatní země střední Evropy, ale i ty jsou na podobné úrovni jako Polsko a Maďarsko. Zobrazené údaje vyjadřují dostupný finanční kapitál v přepočtu na obyvatele. Zároveň se ale nedomnívám, že by se naše ekonomické bohatství mělo měřit pouze na základě výše HDP na obyvatele. Takové měřítko je špatné a nedostatečné. Měli bychom zohlednit alespoň čtyři faktory. Jak zřejmě víte, i v Africe existují země, ve kterých je HDP na obyvatele velmi vysoké, dokonce vyšší než v našich zemích. Ale i přesto je v těchto zemích chudoba. Je třeba použít i další parametry, jako je například výše vkladů, vlastnictví akcií atd.

Na tomto grafu vidíte, že k žádné konvergenci nedochází a rozdíly se naopak zvětšují. Vidíme zde aktuální obchodní bilanci. Vzájemný obchod mezi jednotlivými zeměmi. Jak vidíte, v Evropské unii má největší obchodní přebytek Německo a všichni ostatní jsou oproti němu trpaslíci.

Rozhodnutí zavést společnou evropskou měnu tedy bylo špatné. Euro, jednotnou evropskou měnu, totiž nelze zavádět v regionu, v němž jsou charakteristiky jednotlivých ekonomik rozdílné. Tento názor zastává také Robert Mundell, nositel Nobelovy ceny, který se vyjádřil přesně v tomto smyslu.

Podívejme se, k jakému vývoji došlo v období od zavedení eura do června roku 2019. Na straně poražených jsou Portugalsko, Francie, Itálie a další. Vítězi jsou Německo a Nizozemsko. O jakou hodnotu přišly Itálie, Francie či Portugalsko? Přišly o téměř trojnásobek ročního HDP. To je obrovské číslo. Tisíce miliard eur. Bohužel tu nemáme zástupce z Chorvatska, ale Chorvatsko se ke společné měně připojilo teprve nedávno a přišlo opravdu o hodně. Inflace se v této zemi ze dne na den v důsledku přijetí eura zvýšila někdy až o 80 %.

Tento graf zobrazuje produktivitu. Všimněte si, že k nejvyššímu průměrnému nárůstu produktivity došlo v zemích našeho regionu. Velmi vysoký nárůst vykázalo Polsko, Rumunsko či Bulharsko. Ale všimněte si, jak je na tom s produktivitou Německo. Ve Francii je nárůst produktivity téměř nulový nebo dokonce záporný. Takže naše země vytvářejí bohatství pro západní země. A pokud firmy, korporace ze Západu drží v našich zemích velký tržní podíl, vyvádějí následně vysoké zisky dosažené díky rostoucí produktivitě do svých zemí. Z tohoto důvodu jsme se v Polsku rozhodli, že změníme pravidla a zavedeme nové principy. A díky těmto změnám se v posledních šesti letech nárůst produktivity promítl do růstu platů. Zavedli jsme určité nástroje, které omezily odliv kapitálu do západních zemí a zajistily, že v Polsku vytvořený kapitál v naší zemi také zůstává.

Podívejte se na tyto dvě křivky. Jedna znázorňuje průměrnou produktivitu v eurozóně. Ta se v průběhu mnoha let prakticky nemění. Nedochází k žádnému nárůstu produktivity. Ta čára znázorněná modrými body je Polsko. Vidíte, jak rychle polská produktivita roste? Zejména od doby, kdy se vlády ujala Konzervativní strana. Toto je dobrý výsledek jejího vládnutí.

A na závěr už jen poslední úvaha či poznámka, protože nechci překročit vymezený čas. Chtěl bych ještě zmínit, na co se musíme zaměřit jako společenství středoevropských národů. Musíme zvýšit vzájemný obchod mezi našimi zeměmi. Když jsme vstupovali do Evropské unie, existoval zejména bilaterální obchod, na němž mělo zájem Německo, Francie, Nizozemsko. Zaměřili jsme se tedy na obchod s těmito zeměmi, ale nevyužili jsme příležitostí ke vzájemnému obchodu. Když dovážíte, vaše peníze odtékají do zahraničí, a přicházíte tak o kapitál. Navrhuji tedy zvýšit vzájemnou obchodní výměnu mezi našimi zeměmi. Poláci budou například nakupovat od Čechů, takže peníze zůstanou ve společenství středoevropských národů a nebudou odtékat do Německa. Samozřejmě nemůžeme zrušit veškerý dovoz z Německa nebo Francie, ale podle mých výpočtu bychom tak ročně mohli získat 100 000 miliard euro. To je obrovské množství peněz, které lze použít k investicím.

Děkuji vám za pozornost!